Ježek je samotář. Může jím být i prvňák?
Ježek - jako průvodce podzimním světem - otevřel téma samota, osamělost, soukromí a respekt.
V šepotu padajícího listí zazněl tichý příběh o ježkovi, který je rád sám. Lebedí si ve své skrýši, nevyhledává ostatní ježky, a přesto je spokojený. Tichá přítomnost se týká řady dětí ve třídě, jejich potřeba soukromí, touha být členem skupiny a zároveň pozorovatelem v bezpečí, to je něco, na čem ve třídě pracujeme. Po vysoce společensky organizovaných včelách a mravencích nám ježek pomohl lépe si představit, co znamená být samotářem. Každý z žáků si vytvořil svého vlastního ježka a připravil mu i samostatný pelíšek, s respektem k němu. Ježka děti tvořily z geometrických tvarů podle zadání, kreslily na tabuli obouruč i obtahovaly při ježčí jednotažce.
Na různých aktivitách jsme se přesvědčili, že schopnost prožívat radost i sounáležitost, jen jiným způsobem, je v pořádku.
Zároveň dětem ježek připomněl, jaký je rozdíl mezi samotou a osamělostí, a co dělat pro to, aby se ve třídě nikdo necítil sám. Jinakost v přírodě nám pomáhá vnímat jinakost lidskou - jako přirozenou součást života a světa.
