Když školní lavice vystřídá mech a šepot rákosí... (1.C)
Nejen ve školní družině trávíme rádi čas venku.
Učení nás baví, ale když se otevřou dveře školy a slunce nás vytáhne ven, naše kroky nejraději míří k nedalekému rybníku. Právě tam, pod ochranou korun stromů a za doprovodu žabího kvákání, se probouzí ta pravá dětská představivost.
Našim hlavním úkolem byla stavba domečků pro skřítky a víly. Stavělo se výhradně z toho, co nám darovala sama příroda - z kůry, mechu, větviček, šišek a větví.
Věděli jste, že i v lese funguje obchod?
Brzy se ukázalo, že každá parta má jiné stavitelské poklady.A tak začal ten správný směnný obchod! Tlupa kluků i tlupa holek rozjely byznys, jaký svět neviděl.Měnila se kůra za mech, kamínky za pevné klacky.
Do školy jsme se vraceli trochu umazaní a s blátem za nehty, ale hlavně s hřejivým pocitem, že spolu dokážeme postavit cokoliv - třeba celý pohádkový les u rybníka.
