"V korporátech jsem se cítila vyhořelá,"
říká Kamila Menclová – naše HR manažerka a kariérová poradkyně, s níž přinášíme velký rozhovor.
Co přesně znamená být HR manažerka?
Jak název napovídá, zkratka HR pochází z anglického human resousrces neboli lidské zdroje, tak ta HR manažerka pracuje v oblasti správy lidských zdrojů, což bývá typicky ve větších firmách, ale jak vidíte, může to být i škola, což je náš případ.
Hlavní úkoly HR manažerky zahrnují povinnost zajistit, aby daná organizace fungovala v souladu s právními předpisy, pomáhá najít nové zaměstnance, zveřejňuje pracovní nabídky, provádí pohovory s budoucími zaměstnanci, sleduje pracovní podmínky, přispívá k příjemnému pracovnímu prostředí, spravuje mzdy zaměstnanců, pomáhá řešit konflikty mezi zaměstnanci a podporuje otevřenou pracovní kulturu.
Bylo toto vaše vysněné povolání? Pokud ne, čím jste chtěla být jako malá?
Já jsem nad tou otázkou přemýšlela a představím si to tak, že vlastně mám něco vysněného od malička. Já jsem to takhle vyloženě neměla. V době, kdy jsem vyrůstala, jsem ani nevěděla, že nějaké HR existuje. Až na gymnáziu ve čtvrtém ročníku, když jsme museli podávat přihlášky na vysokou, tak jsem volila mezi studiem učitelství, psychologie a ekonomie. Vyhrála ekonomie. V průběhu vysoké školy jsem začala zjišťovat, že právě oblast lidských zdrojů mě strašně moc táhne. Takže se HR manažerka stala mou vysněnou profesí až v průběhu vysoké školy.
Co jste vystudovala za školy?
V podstatě jsme si odpověděli předchozí otázkou. Mám vystudovanou vysokou školu ekonomickou a gymnázium.
Máte nějakou vtipnou historku z působení na naší škole?
Těch vtipných historek je strašně moc, některé jsou ale nepublikovatelné. Zůstanu u jedné, která nastala hned ze začátku mého působení ve škole. Moje kancelář sousedí s dvěma prvními třidami a děti měly ve zvyku, když ráno přicházely, volat „Jó, Petr“ a tleskat, „Jó, Anička“ a tleskat a já mám vysokou míru tolerance vůči hluku, ale tohle bylo už bylo moc, snažila jsem se soustředit a chtěla jim říct, ať se zklidní. A tak jsem jenom vykoukla ze dveří a aniž bych něco řekla, tak mi jeden malý pinďa říká: „Klídek, klídek.“
Stresovalo vás něco při nástupu do naší školy?
Já si myslím, že mám pro strach uděláno. Ani nestresovalo, ani jsem se nebála, ale měla jsem obrovský respekt před školou jako institucí, protože s ní je spojeno mnoho právních předpisů, mnohem více než ve velkých společnostech.
Co vás vedlo k tomu abyste pracovala na naší škole?
Já jsem tady pátým rokem. Předtím jsem působila skoro osmnáct let ve dvou velkých korporátech a řeknu to úplně upřímně, já jsem se tam cítila vyhořelá. Chtěla jsem zůstat ve své profesi, ale změnit odvětví. A shodou okolností, jsem zjistila, že právě naše škola hledala HR manažerku a zkusila jsem se přihlásit a klaplo to.
Je tu něco, co vám na vaší práci teď nevyhovuje?
Ne. Já jsem nad tím strašně moc přemýšlela. Samozřejmě není každý den posvícení, někdy to jde lépe někdy hůře, ale nemůžu říct, že by tady bylo něco, co by mi nevyhovovalo.
Co to znamená být kariérová poradkyně?
Kariéroví poradci nejsou jenom ve školách, obecně to jsou lidi, kteří pomáhají druhým identifikovat jejich zájmy, dovednosti a najít směr jejich budoucí kariéry. Někteří pomáhají i s tvorbou životopisu a s přípravou na pohovory. U nás ve škole bych řekla, že to je pomoc člověku identifikovat, co ho baví a najít směr, v němž by se chtěl vyvíjet a najít s tím související střední školu. Žáci za mnou mohou kdykoli zajít.
Karolína E. Smetanová a Adéla Kroupová
